Nejčastější defekty práškového lakování

Všeobecně se doporučuje nechat si pravidelně kontrolovat celou technologii v podobě auditů. Pracovník, který na lakovně pracuje delší časové období, trpí tzv. profesní slepotou a nedokáže identifikovat všechny problémy, které se v technologii nachází. Nezávislý auditor je schopen je ihned identifikovat a tyto chyby v technologii upravit tak, aby se předešlo vzniku vad na výrobcích. Ať už v předúpravě, lakovacích kabinách, vypalovacích pecích, tak i ve fázi sušení. V každé fázi je pravidelná kontrola nejdůležitějším faktorem k dosažení správného cíle.

Vstupní materiál

Někdy jsou na problémy v lakovacím procesu vztahovány různé defekty, aniž by si za ně mohla lakovna sama. Jedná se většinou o vady na vstupním neboli základním materiálu. Tyto defekty jsou spojovány se zpracováním materiálu ještě před vstupem na lakovnu. Převážně se jedná o různé svařovací a konstrukční procesy, kde při nedokonalém provedení práce nastávají problémy. Nejčastěji se setkáváme s vybubláním vlhkosti, olejů či vody po procesu vypalování na povrch materiálu, a následné vytvoření vady. Hlavně se jedná o vady vznikající v úzkých spojích a v oblastech závitů. Další problémy se vstupním materiálem nastávají při jeho řezání (pálení). Při použití kyslíku jako řezného média dochází k vytvoření oxidické vrstvy na hranách materiálu, která na základním materiálu nedrží a způsobuje odlupování barvy od výrobku.

Vlhký základní materiál

OOPP

Vznik defektů je podmíněn i čistotou provozu a přístupem obsluhy k jednotlivým fázím. Pokud nebude obsluha na provozu vybavena správnými OOPP určenými přímo pro práškové lakování, může jít o potenciální zdroj tvorby vad. Důležité je si uvědomit fakt, že každý z nás má různě agresivní pot, který na materiálu může zanechat otisk s následným vznikem koroze. Proto je důležité při jakékoliv práci na lakovně používat ochranné rukavice, jak už při navěšování, lakování, tak i při svěšování a balení výrobku na transport.

Nastavení aplikační techniky

Každý lakýrník se alespoň jednou setkal s tím, že po aplikaci nebyla na materiálu požadovaná vrstva barvy. Společně s problémy spojenými s lakováním stinných míst a různých dutin se jedná o vadu, která se po nalakování výrobků nejčastěji řeší. Příčin vzniku těchto vad je více. Častým problémem je špatné nastavení tlakového vzduchu. V případě nastavení velkého množství dochází při aplikaci zároveň k odstraňování prášku z výrobku. Stejný problém nastává při nastavení velkého množství barvy vycházející z pistole. Obsluha lakovacího boxu musí být schopna tyto dva faktory zkombinovat tak, aby k těmto problémům nedocházelo. Dalším důležitým faktorem pro dodržení požadované vrstvy a lakování dutin je uzemnění. Při opětovném používání závěsové techniky dochází ke ztrátě uzemnění, a tím pádem k nerovnoměrné aplikaci.  Pro minimalizaci těchto defektů je nutné provádět pravidelnou kontrolu:  nastavení tlakového vzduchu, opotřebitelných dílů a aplikačního zařízení, lidského faktoru nebo kvality práškové barvy.

Špatné uzemnění
 

Vypalování

Následný proces vypalování je další zcela zásadní část určující finální kvalitu. V této části jsou klíčovými ukazateli teplota a čas. V případě nedodržení předepsaných parametrů vypalování uvedených v technickém listu barvy dochází k tzv. nedopálení, případně přepálení barvy. Po nedopálení aplikované vrstvy dochází ke zhoršení mechanických vlastností v podobě praskání a loupání nátěru z důvodu špatné polymerizace pryskyřic. Opačný problém při přesáhnutí požadované teploty a času se nazývá tzv. přepálení. Nedochází ke zhoršení mechanických vlastností, ale ke ztrátě odolnosti proti okolním vlivům. Zároveň ve většině těchto případů dochází i k tzv. žloutnutí barvy neboli ke změně odstínu nátěru. V provozech je důležité provádět pravidelnou kontrolu teplot ve vypalovací peci, a předejít tak jakýmkoli výkyvům a teplotním změnám, které by mohly zmíněné defekty způsobit.

Nedostatečně vytvrzená prášková barva / Přepálená barva

Manipulace

Poslední možností, kde se mohou při výrobě projevit defekty, je na finálním povlaku výrobku. Problémy tohoto typu jsou na provozech nejčastěji spojovány s nesprávnou manipulací při skladování a doplňování barev, čistotou v okolí lakovacího boxu, nastavením aplikačního zařízení a lidským faktorem. Mezi nejčastější vady na finálním povlaku patří převážně různé nečistoty v barvě a kontaminace z důvodu nedodržování předepsaných postupů čištění a pravidelných úklidů. Dále zde patří vznik kráterků a pomerančového efektu v povlaku. Při řešení defektů vzniku kráterků se pozornost věnuje převážně čistotě tlakového vzduchu, nastavení voltampérové charakteristiky a vlhkosti barvy. Vada „pomerančový efekt“ nejčastěji indikuje příliš silnou aplikovanou vrstvu na výrobku, případně problémy s náběhem teploty ve vypalovací peci. K odstranění defektu dochází po správném nastavení nabíjení a díky pravidelným kontrolám pece pomocí měření vypalovacích křivek. 

Efekt pomerančové kůry

Nejen s těmito, ale také s dalšími problémy se v provozech setkáváme.  Více informací se dozvíte v našem Katalogu vad. Ten popisuje desítky příznaků a řešení nekvality povrchu výrobků.

Katalog vad

Řešíte vady při nanášení nátěrových hmot? Poradíme vám.

Martin Hublar, vedoucí expertízní činnosti, hublar@itsbrno.cz