Nejčastější metody měření tloušťky vrstvy

Na pohled lze mnohdy spatřit, že se na daném výrobku s komaxitem či jinou povrchovou vrstvou příliš šetřilo a základní materiál někdy tzv. prosvítá. Z důvodu nižší tloušťky vrstvy se tedy zdá, že má lakovaný díl jiný odstín. Ne vždy je však nedostatečná tloušťka vrstvy doprovázena tímto efektem.

U některých odstínů nelze nebo lze jen velmi těžko pozorovat nedostatečnou tloušťku vrstvy pouhým okem. Díl může vypadat naprosto v pořádku, i když povrchová vrstva není přijatelná. Proto je důležité kontrolovat tloušťku vrstvy měřením. Jako základní měření můžeme brát měření pomocí tloušťkoměru. Výhodou je zejména to, že se jedná o rychlé měření a snadno změříme tloušťku vrstvy na celé ploše dílu. Toto stanovení se obvykle provádí dle norem ČSN EN ISO 2808, ČSN EN ISO 2178 nebo ČSN EN ISO 2360. Pro měření na hliníkových podkladech je vhodná metoda vířivých proudů. Tloušťku vrstvy na železných podkladech měříme obvykle pomocí metody magnetické indukce.

Na trhu se vyskytuje velká řada různých tloušťkoměrů. Důležité je vybrat zejména vhodnou sondu. Sondu vybíráme nejen podle toho, na jakém základním materiálu budeme vrstvu měřit, důležitý je také tvar vzorku. Nejjednodušší a nejpřesnější je měření na rovných plochách. Pokud potřebujeme měřit na zakřivených plochách, případně na záhybech, potřebujeme sondu o menším průměru, případně sondu kolmou. Nejpřesnější v těchto případech je však měření pomocí mikroskopu.

Mikroskopické měření tloušťky vrstvy patří k běžným činnostem naší laboratoře. Nejdříve je potřeba vybrat části vzorku, na kterých nás tloušťka vrstvy nejvíce zajímá. Mělo by se jednat zejména o problémové části z hlediska lakování. Tohle je zřejmě jediná nevýhoda měření, není možné jednoduše změřit tloušťku vrstvy na celé ploše vzorku.

Poté, co máme vybraná místa měření, musíme vzorek nařezat a připravit metalografický výbrus. Důležité je provést řez kolmo na povrch vzorku. Nařezaný vzorek zalijeme do formy. Po vytvrzení zalévací hmoty připravený vzorek vybrousíme a vyleštíme, abychom mohli vrstvu změřit co nejpřesněji a obraz máme pěkně čistý. Připravený vzorek poté pozorujeme mikroskopem a měříme tloušťku vrstvy. Abychom nepodcenili možnost odchylek měření, necháváme mikroskop pravidelně kalibrovat. Samozřejmě také před každým měřením provádíme kontroly. Vše v souladu s normami a vnitřními předpisy.

Metoda měření tloušťky vrstvy mikroskopicky se používá nejčastěji pro měření anodicky oxidovaného povlaku na hliníku. Zajímavé je také měření tloušťky vrstvy u vícevrstvých nátěrových systémů, kdy můžeme měřit tloušťky jednotlivých vrstev. Tato metoda je také rozhodující v případě neshod při měření tloušťkoměrem. Kromě toho je vhodná pro měření tloušťky vrstvy na hranách, kdy můžeme zároveň pozorovat i zaoblení základního materiálu.

Existuje samozřejmě mnohem více metod pro měření tloušťky vrstvy, zde jsme si uvedli ty nejvíce používané. Další naleznete na příklad v normě ČSN EN ISO 2808.